Z doteku prstů 

24.09.2017

Dneska bych vám chtěla popsat pocit, pro mne jeden z nejkrásnějších.

Pocit kdy tvoříte malé stvoření. Nejprve vezmete do ruky kousek šedé hlíny. Konečky prstů namočíte do vody a potom malými krouživými pohyby vytvarujete nosík a dvě buclaté tváře, bříško, ruce i nohy. Teď z drátků klouby, aby se mohl človíček hýbat. Po dlouhém, teplém odpočinku vezmete štětec a nekrásnějšími barvami vložíte do tváře rysy podobně jak to kdysi příroda udělala nám. Když stříháte kousky látek a zkoušíte zda se budou hodit, sleduje vás již skoro zaschlýma očima a mezi tvářemi se usmívají červené rty. Nyní už držíte bytůstku v ruce a jemě pročesáváte její vlásky. Navážete šňůrky a poprvé postavíte na zem. Právě jste dali život malé vílence, která teď svými prvními krůčky vyšla zpoza opony, dětem rozdat radost z dobrých konců a jejich rodičům ukázat, že plnoletostí dětství neskončilo.